Úžasné MČR v Karviné!

02/02/2015
Zuzka Pavelková

Mistrovství České republiky – turnaj, na kterém jsem se v předchozích letech spíše jen trápila a nikdy neodehrála zápasy tak, jak jsem si představovala. Vždy spíše nepříjemná povinnost než potěšení ze hry, přestože mě to vždy v něčem posunulo dál. Letos se to ale mělo změnit! Letos jsem si plánovala úspěšný turnaj!

Do Karviné, kde se hrálo, jsem odjela ve čtvrtek 29.1. se svými spoluhráči z Krumlova a po cestě jsme se zastavili v Přerově u nás doma, kde jsme měli úžasnou večeři od maminky. Ideální doladění formy!

10941825_10205798538385704_2698249557267760426_n

Hrála jsem pouze dvouhru a jako 2. nasazená hráčka jsem měla první kolo volné a můj zápas druhého kola byl naplánovaný až na sobotu. Poprvé jsem hrála v barvách FZ FORZA. Nové rakety byly skvělé a já měla pocit, jako bych se s nimi narodila.

1508566_1599963636906263_2747512903354969063_n

Nejprve jsem nastoupila proti juniorské hráčce Míše Zelinkové. Průběh zápasu jsem kontrolovala a vyhrála jsem dvakrát 21:12. Ve čtvrtfinále mě čekala Eliška Maixnerová, kterou jsem porazila 21:15 a 21:19. Po čtvrtfinále následovala autogramiáda, kde jsme s ostatními reprezentačními kolegy s potěšením rozdávali podpisy a fotky. Poté bylo na řadě semifinále, kde jsem si poradila s Martinou Vackovou poměrem 21:11 a 21:18. V druhých setech, jak proti Elišce, tak proti Martině, se objevilo lehké zaváhání, ale jsem ráda, že jsem na to dovedla poměrně rychle reagovat a vrátit se zpět do hry a set vyhrát. Poprvé v kariéře jsem postoupila do finále na MČR dospělých a v neděli mě čekal zápas proti Kristíně Gavnholt.

Večer jsem šla na chvilku na slavnostní galavečer, který se konal přímo pod mým hotelovým pokojem, což se později, jak jsem už chtěla spát, ukázalo jako docela nevýhoda. Přestože bych ráda zůstala s ostatními déle, tak jít brzy do postele a hrát finále je přece jen lepší! 😉

10953896_10205824500794748_173280787_n

Nedělní zápasy začínaly v 9:30 mixem a můj zápas byl hned druhý. Mé psychické rozpoložení po semifinále v sobotu se do zahájení finále měnilo jak na houpačce. Plán, který byl projít do finále přes jakoukoli hráčku, zatím vycházel, ale ještě zbývalo dobře odehrát finále, nechat na kurtu vše a jako případnou třešničku na dortu přidat zlatou medaili. Věděla jsem, že jsem toho schopná, že se mi na turnaji hraje dobře, že mám velkou podporu od kamarádů a známých, kteří na turnaj přijeli. Tohle všechno mi pomáhalo, ale současně mě i svazovalo. Ráno, ještě brzy před zahájením zápasů, jsem viděla tu krásně připravenou halu na finále. Kurt obklopený místy k sezení, poslední přípravy televizních kamer, co víc si přát? Mé první přání bylo okamžitě se přemístit někam na jinou planetu. To ale bohužel (nebo bohudík?) nešlo, takže bylo na řadě mé druhé přání. Jít hrát, užít si zápas a odehrát to nejlepší co půjde. Pak jsem ještě chvilku na pokoji svou nervozitou rozesmávala Sabču Milovou, ale pak už jsem se přesunula do haly a „přeprogramovávala“ jsem se do „zápasového režimu“, což se mi k mému překvapení celkem dobře dařilo. 😉

10961724_10205824525275360_1595961404_n

Před zápasem mi vyplétač z FZ FORZA Pavel Bachman přinesl vypletenou raketu se slovy, že plete jen vítězné rakety. Takže jsem se rozhodla, že s ní tedy budu hrát.

A je to tady! Plná hala diváků a na řadě dvouhra žen. Všude kolem známé tváře, které tam jsou teď kvůli mně. Na kurt nás doprovází ohromný potlesk a já cítím tu neskutečnou energii, kterou vytvořili. Pokouší se o mě nervozita, která ale naštěstí mizí při rozehrávce. Do zápasu jsem šla naplno od první výměny a nedala Kristíně nic zadarmo. Věděla jsem, co hrát a na co si dát pozor. Hrály jsme dlouhé výměny a diváci nás hnali dopředu. Hrálo se mi skvěle a Kika nehrála nic, s čím bych si nedovedla poradit. První set jsem vyhrála 21:18. V druhém setu tahala převážně za delší konec Kika, a přestože jsem dělala, co jsem mohla, tak jsem druhý set prohrála 21:15. Také jsem praskla vítězně vypletenou raketu. 😉

Ve třetím setu to byla přetahovaná o každý míč. Kika si stěžovala rozhodčí na to, že měním často míček, když má ona podání. No ale když je po pár úderech šišatý, tak ho přece vyměním, no ne? Radek Votava s Pavlem Floriánem, kteří mě během zápasu koučovali, sem tam přispěli nějakou radou, která mi v následné výměně pomohla k získání bodu. Nakonec jsme došly do stavu 19:19 ve třetím setu, ale bohužel Kika byla ta, která po více jak hodině dala poslední dva body, které potřebovala k získání šestého mistrovského titulu v řadě. Nevěřila jsem, že jsme hrály přes hodinu, protože jsem nebyla moc unavená. Byla to škoda, k výhře mi chybělo malinko. Jsem však velmi spokojená se svým předvedeným výkonem. Zlato bych si nejvíce přála právě pro diváky, kteří mě ohromně povzbuzovali a výhru mi přáli. Já osobně se stále vzpamatovávám z té úžasné atmosféry, kterou mi vytvořili, a když jsem přebírala stříbrnou medaili a uvědomila jsem si ten ohromný potlesk ještě výrazněji než během hry, tak se mi podlamovala kolena. Strašně moc za to děkuji! Nikdy jsem neměla takovou podporu na své straně. Bylo to neuvěřitelně úžasné. Moc si toho vážím a jsem za to velmi vděčná. Vlastně ani nemůžu najít slova, která by dovedla vyjádřit, jak moc to pro mě znamená a slovo „děkuji“ mi nestačí, připadá mi docela slabé.

jK5Q3jkxdh6oDFDirG0XbsIZZEKwxQ81zcjepHAr-xDgTyv1D92bN0i_CsQS7zj0QdtrJHOA

I dopingová kontrola si všimla, že hraji nějak podezřele skvěle, tak mě hned po zápase odchytla. (To je samozřejmě vtip, kdo půjde na kontrolu, se losuje) 😉

Dám slovu „děkuji“ ještě šanci a chtěla bych poděkovat organizátorům za skvěle uspořádaný turnaj. Drobné nedostatky, jako například chybějící vlajka při slavnostním zahájení (která se tam ale hned v sobotu, prý speciálně kvůli mně, objevila… opět mockrát děkuji! 😉 ), přebilo velké množství diváků, kteří byli v hale po dobu celého turnaje. Myslím, že i ostatní hráči se mnou budou souhlasit, když řeknu, že taková úžasná atmosféra v Česku ještě nebyla. Fanouškové našeho krásného sportu byli jste skvělí!

V neposlední řadě děkuji Radkovi Votavovi a Pavlovi Floriánovi za koučování během turnaje a jim i celému klubu SKB Český Krumlov za přípravu. Speciální dík patří Ládíkovi Moravcovi a všem, kteří mě přijeli podpořit z blízkého i vzdálenějšího okolí. Mistrovství České republiky v Karviné jsem si neskutečně užila o to víc, že to bylo skoro doma a s lidmi, které mám moc ráda. ANO, ČTETE SPRÁVNĚ! JÁ JSEM SI POPRVÉ UŽILA MČR!

Výsledky turnaje najdete zde.

Video z finále najdete zde.

Ještě jednou všem moc děkuji za ohromnou podporu!

Zuzka